Co mám na starosti v DEL
Jan vede v DEL tým pětadvaceti konstruktérů a projektantů, který zabezpečuje vývoj a konstrukci nových strojů a zařízení. Jeho kolegové konstruktéři a projektanti také aktivně spolupracují na nabídkovém řízení a jsou technickou podporou při obchodních jednáních.
Jan se angažuje v projektech z oblasti virtuální reality, je členem poradního sboru DEL pro Průmysl 4.0 a je také velmi aktivní v práci se studenty.
Absolvoval brněnské VUT, kde studoval na fakultě strojírenské technologie obor tváření materiálu.
Zeptali jsme se Jana na jeho práci
Jaký požadavek nebo úkol pro vás byl v DEL zatím největší výzvou?
Aktuálně pracujeme na rozsáhlé výrobní lince pro zákazníka z oblasti automotive. Jedná se o plně robotizované pracoviště vyžadující nasazení nejnovějších technologií jako je laser, lepení apod.
Patřím k zakladatelům konstrukce svařovacích pracovišť DEL a vidím, že za ty roky už máme mnoho věcí zvládnutých. Máme nastavené standardy, které fungují a v technickém vývoji jsme udělali velký krok vpřed. Takové velké komplexní zakázky s novými technologiemi a pokročilým řízením však vždy představují velkou výzvu.
Jak se vaše práce změnila díky implementaci nových technologií?
Díky stále novému typu softwarových produktů a aplikací dokážeme v dnešní době „na stole“ nasimulovat jednotlivé funkce technologické linky a můžeme si vše předem virtuálně odzkoušet, včetně času cyklu. Dále lze sekundárně generovat například i programy pro roboty, a to je velký technologický pokrok.
S jakou technologií byste v budoucnu rád pracoval?
3D tisk začíná být již i v našem oboru velmi zajímavý. Dnes už lze tisknout i kovové materiály a vytvářet tak tištěné díly, které splňují standardy obráběných dílů. 3D tisk představuje výbornou technologii pro vytváření prototypů, na kterých lze předem mnoho věcí odladit.
Jako skvělého pomocníka vnímám také virtuální realitu.
Potenciál využití vidím v ergonomických studiích, které napomohou našim zákazníkům k ještě větší efektivitě výroby, tím že odladí vytvoření optimálních pracovních podmínek pro obsluhu, dostupnost ovládacích prvků atd.
Zákazník se také může „virtuálně projít“ po pracovišti ve stádiu konstrukčního návrhu, pokud existují 3D modely okolního prostředí, můžeme danou linku „napasovat“ přímo do jeho výrobního procesu, apod.
Budoucnost vidím také ve větším nasazování kolaborativních robotů, čímž již naznačuji další vývoj robotizace ve výrobních podnicích.
Čím byste vtáhl do své profese mladé, aby se stali třeba vašimi nástupci?
Díky neustálému vývoji software 3D nástrojů se rozvíjí rychle i kreslící a simulační programy, což je základ naší práce. Není to už jen suchá mechanika, v konstrukcích jsou stále více nasazovány elektrické pohony atd., takžee musíme vzdělávat i v mechatronických oborech. Práce konstruktérů a projektantů je různorodá a dá se říci, že každý den jiná. Jsou součástí všech fází projektu, primárně se věnují vývoji a konstrukci, ale spolupracují i při nabídkových řízeních, jsou technickou podporou při obchodních jednáních a také asistují při samotné implementaci technologického zařízení u zákazníka. Mnoho zákazníků je z oblasti automotive, což je průmyslová oblast, která se vyvíjí velmi rychle a používá nejnovější a nejmodernější technologie. Naši konstruktéři a projektanti je pak nasazují do nových projektů, a profesně se tak posouvají neustále vpřed.