Co mám na starosti v DEL
Radek vede v DEL tým projektantů a pracovníků 3D simulací, který má ve své kompetenci přípravu nabídek pro zákazníky. Taková nabídka zahrnuje návrh projekčního a konstrukčního řešení, mnohdy s podporou 3D simulace procesů, která slouží k ověření časového sledu operací, dosahů robotů a zjištění případných kolizí s ostatními zařízeními. V případě, že je nabídka zákazníkem akceptována, řeší Radkův tým i samotnou realizaci projektu.
Radek je také vedoucím interního projektu Průmysl 4.0 spojeného s Národním centrem průmyslu 4.0, jehož je společnost DEL zakládajícím členem.
Radek je absolventem brněnského VUT. Studoval na fakultě strojní obor technická robotika. Studium tak úspěšně propojil se svou profesní dráhou.
Zeptali jsme se Radka na jeho práci
Jaký požadavek nebo úkol pro vás byl v DEL zatím největší výzvou?
Největší výzvou pro mě bylo to, že se mohu společně se svými kolegy podílet na rozvoji a vývoji techniky a jako vedoucí interního projektu se s nimi účastnit „Průmyslu 4.0“. Dění spojená s pojmem Průmysl 4.0 pohnou do budoucna celým světem a změní ho k nepoznání. Defacto všechno bude fungovat jinak. Je otázkou času, kdy to přijde naplno, a kdy některé typy lidské práce nahradí ta robotická.
Jak se vaše práce změnila díky implementaci nových technologií?
Zásadní historickou změnou v konstrukční a projekční práci byl nástup výpočetní techniky pro podporu konstruování. Začínal jsem v roce 1990 u prkna, v polovině devadesátých let se intenzivně zaváděly 2D CAD kreslící nástroje a rychle na to je doplnily 3D CAD systémy. Tak jak se dříve zaváděly tyto nástroje pro podporu projekce a konstrukce, tak se dnes zavádí 3D simulace výrobních procesů s virtuálním zprovozněním. 3D simulace slouží jako podpora projektů a dokáže již v předvýrobní, ale i v povýrobní etapě mnoho odhalit a mnoho ušetřit. A to už je právě ten Průmysl 4.0.
S jakou technologií byste v budoucnu rád pracoval?
Obecně mám rád nové technologie, které ušetří lidem jednotvárnou, fyzicky namáhavou práci a člověka tím uvolní k jiné tvůrčí práci. A právě automatizace s 3D simulací a virtuálním zprovozněním nám přinese nečekané benefity.
Čím byste vtáhl do své profese mladé, aby se stali třeba vašimi nástupci?
V současné době mnoho mladých lidí vybírá své budoucí zaměstnání bez rozmyslu, často se v profesi věnují úplně jinému oboru, než který studovali. Ale snad už se pomalu společnost obrací ke starým příslovím, jako „Řemeslo má zlaté dno“ či „Ševče drž se svého kopyta“ a technické obory budou mít mezi širokou veřejností zase svůj vysoký kredit. Stačí se podívat do minulosti na naše úspěšné techniky, jako byli např.: Viktor Kaplan, Otto Wichterle, Josef Ressel, František Křižík, František a Václav Veverkovi, Erich Roučka, Jan Kašpar, Josef Božek, Prokop Diviš a další.
Naše profese je velmi zajímavá, různorodá a smysluplná práce, která v podstatě posouvá společnost i celý svět kupředu.