Kolize robotů ve virtuálním prostředí „nebolí“

Jak to Honza se svým týmem řeší? „Máte dvě možnosti. Buď navrhnete a vyrobíte model či prototyp, který následně vyzkoušíte v reálných podmínkách. To je poměrně pracné a drahé. Nebo si vše dopředu můžete vyzkoušet ve virtuálním prostředí, kde lze projekt dále dynamicky upravovat,“ vysvětluje Honza Bratršovský a s úsměvem dodává: „Vytváříme tzv. digitální dvojčata, což je digitální ekvivalent fyzického zařízení. Celou linku si vymodelujeme ve 3D software a nasimulujeme pohyb a chování jejich jednotlivých sestavných celků, zařízení, senzorů, robotů či dopravníků. Přehrajeme vlastně celý proces budoucí výroby ve virtuální realitě na obrazovce u stolu a tím můžeme snáze identifikovat potenciální problémy při zprovoznění zařízení.“

Digitální dvojčata odhalí případné problémy

To samozřejmě není jedinou výhodou nasazení simulačního software. „V aplikaci Process Simulate si dopředu navrhneme trajektorie robotů. Jejich programy tak mám hotové dříve, než se robot postaví na projektované umístění. O to kratší je pak doba montáže a zprovoznění, což znamená významnou úsporu. Robotáři a montéři navíc dopředu vědí, co je čeká,“ upozorňuje Honza a vyjmenovává další výhody: „Zákazník má možnost si projekt dopředu prohlédnout a odsouhlasit, případně navrhnout úpravy. Práce s virtuálními dvojčaty šetří čas a náklady i při změnách na lince či budoucího rozšíření technologie. Ve 3D simulaci nebo v prostředí virtuální reality můžete také zaškolit pracovníky obsluhy a údržby.“

Virtální realita, 3D tisk a kolaborativní roboty

Technologie jdou stále dopředu, je třeba být neustále v obraze. „Jak už jsem říkal, za skvělého pomocníka považuji virtuální realitu. Můžeme tvořit ergonomické studie, které pomohou zákazníkům k větší efektivitě výroby, tím že odladí optimální rozmístění, pracovních podmínky pro obsluhu nebo dostupnost ovládacích prvků. Na postupu je také 3D tisk, který představuje výbornou technologii pro vytváření prototypů, na kterých lze předem odzkoušet konstrukční prvky,“ představuje blízkou budoucnost Honza Bratršovský a hned doplňuje: „Rozšíření zaznamenávají i kolaborativní roboty. Ty časem zajistí opakované manuální činnosti i v odvětvích, kde bychom robotizaci ještě před časem vůbec nečekali. Typický příklad může být „tradiční“ truhlářská dílna nebo potravinářský průmysl.“

Honza by také rád přitáhl ke své profesi mladé techniky, za DEL tak často přednáší či lektoruje. Jací by měli být jeho nástupci? „Díky neustálému vývoji 3D softwarů se rozvíjí konstrukční a simulační programy, což je základ naší práce. Není to však už jen suchá mechanika, v konstrukcích jsou stále více nasazovány elektricky řízené pohony. Je tak nutné se vzdělávat i v mechatronice,“ vysvětluje Honza a připomíná, že jeho práce rozhodně není nuda. „Každý den před námi stojí nové výzvy, které vyžadují neortodoxní přístup a řešení. A to právě přináší každá mladá generace. Mnoho projektů navíc směřuje do oblasti automotive, což je špičková oblast, která používá nejnovější a nejmodernější technologie. Udržet krok s každodenními inovacemi tak neznamená kráčet, ale rychle běžet. A já jsem rád, že nám se nám to na DELu daří,“ dodává s úsměvem Honza Bratršovský.