Kvantové počítače budou spolupracovat s konvenčními, čeká je ale ještě dlouhá cesta
Pro vysvětlení, co vlastně znamená pojem kvantový počítač, se nabízí srovnání s běžnými počítači, na které jsme zvyklí. Klasické počítače dokážou v jednu chvíli pracovat jen s omezeným množstvím dat. Kvantové počítače jich ale díky odlišné architektuře a principům fungování zvládnou naráz zpracovat enormní množství. Jak je to možné, to si můžete přečíst zde. V tomto článku se podíváme, k čemu by se kvantový počítač jednou mohl využívat.
Analýza velkých objemů dat
Ambicí tvůrců kvantových počítačů není to, aby jednou převzaly práci dnešních klasických počítačů. „Cílem kvantových počítačů není nahradit ty konvenční, nýbrž to, aby fungovaly společně a vzájemně se doplňovaly,“ říká Vojtěch Kabelka, student umělé inteligence na ETH v Curychu a přispěvatel portálu Technisféra. V praxi by kvantový počítač mohl redukovat velké sety různých informací na menší objemy. Až v tomto okamžiku by si práci přebíral běžný počítač k finalizaci daného úkolu. Kvantové počítače se tak přímo nabízejí pro analýzu velkých objemů dat, které budou dále využitelné třeba pro komplexní plánování činností v rozsáhlém výrobním provozu.
Velký potenciál, ale i riziko
Schopnosti kvantových procesorů skýtají nejen obrovské možnosti pro vědecko-technologické účely, ale i určitá bezpečnostní rizika. Pokud by se takový počítač dostal do nevhodných rukou, dokázal by prolomit třeba šifrovanou komunikaci obsahující citlivé informace. „S výpočetními kapacitami, které jsou dnes dostupné na celém světě, nejsme schopni prolomit určité šifry. Pokud bychom činnost běžného počítače přirovnali k hledání jehly v kupce sena po jednom stéblu, kvantový počítač analyzuje celou hrst stébel najednou. Hackerům by tak mohl velmi usnadnit práci,“ vysvětluje Vojtěch Kabelka.
Souboj technologických gigantů
Ve vývoji kvantových počítačů mezi sebou soupeří největší technologické koncerny jako Google, IBM, Microsoft nebo Honeywell. Google dokonce už v říjnu loňského roku oznámil dosažení kvantové nadřazenosti. Jeho procesor Sycamore dokázal najít vzorce v řadách zdánlivě náhodných čísel za 200 sekund. Google tvrdil, že stejnou úlohu by dnešní nejrychlejší počítače řešily deset tisíc let. Podle konkurenční IBM by ale nejsilnější počítač světa takový výpočet zvládl v řádu jednotek dní. Podrobně se okolnostem ohlášení kvantové dominance společností Google věnuje třeba tento článek.
„Kvantové počítače jsou v každém případě svým způsobem inženýrský zázrak. Do jejich vývoje by se jistě rády zapojily i mnohé univerzity. Jejich kapacity, ať už finanční, anebo personální, jim to ale bohužel prozatím nedovolují,“ dodává Vojtěch Kabelka. Před reálným využitím kvantových počítačů je navíc ještě dlouhá cesta, možná i desítky let. A to hned z několika různých důvodů. I klasický počítač každopádně musel nějak začít – a rozhodně ne jako ultralehký notebook, na kterém teď nejspíš čtete tento článek.