Moderní technologie ve prospěch ekologie

V mnoha oblastech průmyslu postupně ustupuje sériová výroba ve prospěch flexibility. Kvůli komplexitě poptávky už podniky nemohou spoléhat na plné sklady hotových produktů a jednotvárný proces výroby. Musí jej totiž přizpůsobit individuální poptávce, a zároveň postupovat nejen rychle, ale i přesně. Zkrátka chytře a efektivně – právě tak fungují moderní továrny, kde mají hlavní slovo digitální technologie.

Snižování ekologických dopadů

Digitalizace a automatizace umožňuje pružně reagovat na měnící se požadavky, ale také do jisté míry predikovat další kroky. Inteligentní způsob výroby se díky tomu může stát jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti firmy ve svém oboru. Přináší s sebou ale i možnosti, jak zmírňovat dopady na životní prostředí. Jako první se nabízí optimalizace pomocí různých systémů spotřeby energií či minimalizace emisí vhodným plánováním logistických procesů. Ekologické dopady snižuje také využívání virtuálních modelů výrobků namísto fyzických prototypů (tzv. digitálních dvojčat), nebo třeba nahrazení výroby dílčích součástek 3D tiskem tam, kde je to možné. Samozřejmostí je také propracované odpadové hospodářství.

K ekologické udržitelnosti nebo částečné energetické soběstačnosti lze samozřejmě významně přispět už při plánování podoby a fungování výrobního závodu. Ať už jde o technologie přímo do výroby, používané materiály či energetickou náročnost budov. Podobně přistupuje k projektům nové výrobní haly a kancelářských prostor také inženýrská společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou. „Všechny nové budovy budou zachytávat a využívat dešťovou vodu díky dvojitým rozvodům pro pitnou a šedou vodu. Počítáme také s využitím přirozených fyzikálních jevů pro chlazení v kombinaci s technickým zařízením. Střecha budoucího parkovacího domu bude pokryta solárními panely, stejně jako tomu je už dnes u administrativní budovy,“ vysvětluje Jiří Kabelka, výkonný ředitel společnosti.

Nabídka rovná poptávce

Lze očekávat, že tlak na udržitelnost ve všech směrech bude do budoucna sílit. A to nejen o se týče výroby zboží, ale také v rámci městské infrastruktury, informací nebo distribuce energie. Podle evropské energetické politiky bychom měli mít do roku 2050 nakročeno k tomu, abychom elektrickou energii ukládali a efektivně distribuovali podle aktuálních potřeb odběratelů. V ideálním případě by se dokonce mělo vyrábět pouze takové množství energie, které může být spotřebováno ihned.

Do budoucna se také zcela jistě promění i podoba práce, a to ještě výrazněji, než k tomu dochází už v současnosti. I ta bude postavena zejména na flexibilitě a průběžném získávání nových dovedností po celý život. Stejně tak se budou nadále vyvíjet informační technologie a schopnosti chytrých zařízení zapojených v internetu věcí. Představte si třeba, že by vaše popelnice na tříděný odpad sama informovala svozovou firmu, že je plná. A svozová firma zároveň dostane informaci, kde je nejbližší volná třídící linka. Tam pak odpad z vaší popelnice zamíří. Vytříděné se znovu použije, zbytek nevhodný ke třídění se spálí v ekologických zařízeních na energetické využití odpadu. A energie takto získaná vám pak třeba doma rozsvítí žárovku.

Co myslíte? Fascinují vás tyto představy, nebo spíše trochu děsí?