Školství se mění k lepšímu, ale příliš pomalu, varují odborníci

Školství se mění k lepšímu, ale příliš pomalu, varují odborníci

Pracovní trh se vlivem technologií mění rychlým tempem, na které ale nestíhá reagovat vzdělávací systém. Do něj by se měly začleňovat nové vzdělávací strategie, pro mnoho škol jsou ale velké změny v současnosti příliš obtížné. Aby české vzdělávání drželo krok s dobou, bude podle odborníků nutná jeho celková proměna.

Vysoká poptávka po technicky zdatných absolventech, ale nízký počet takových studentů. To je realita českého pracovního trhu i školství. Technicky zaměřené školy nebývají mezi mladými lidmi příliš populární, vše přitom začíná už na základní škole. Situace se zde ale podle odborníka na vzdělávání Miloslava Hubatky začíná zlepšovat: „Na školách dochází k renesanci dílen a praktických dovedností, v posledních letech došlo i k nárůstu zavádění robotiky,“ uvádí. Zároveň ale dodává: „Nejde však o plošný jev. Vždy to stojí a padá na konkrétní osobě nebo skupině. Určitě by tedy neuškodila systémová podpora.“

Školství se neřídí novými strategiemi

Základním předmětem, který dále pomáhá rozvíjet technické dovednosti, je bezesporu matematika. „Domnívám se, že je to klíčový nástroj k poznávání určitého spektra okolního světa a neodmyslitelný nástroj technologického pokroku. Nicméně stále převládá tendence učit memorativně. To vede k nízké retenci, udržení znalostí a k slabé schopnosti je aplikovat,“ říká Bob Kartous z informačního centra o vzdělávání EDUin. Školství podle něj dlouhodobě nenaplňuje přijaté strategie vzdělávací politiky, jako je například nejnovější Strategie 2030+.

Bob Kartous ale zdůrazňuje, že školství by nemělo primárně sloužit jen k uspokojení aktuálních potřeb trhu práce. Jeho role podle něj spočívá v tom, aby dětem pomohlo v komplexním rozvoji, a zároveň plnilo svou společenskou roli. „Pokud by dokázalo pomáhat mladým lidem být sebevědomými, odpovědnými občany, kteří nečekají pasivně na rozkazy, ale raději hledají vlastní řešení a respektují přitom hodnotový rámec současné liberální demokracie, nemuseli bychom se obávat budoucnosti, ale těšit se na ni,“ vysvětluje.

Zlepšení je běh na dlouhou trať

Tempo, jakým vzdělávací systém absorbuje novinky, je sice neúměrné rychlosti technologického pokroku, i přesto se ale školství postupně snaží modernizovat. Avšak jen velmi pozvolna. „Změny ve školství nebudou velké a rychlé i proto, že jsou v aktuálních podmínkách velmi obtížné. Školy jsou zahlceny papírováním a na pedagogicko-systémovou práci zbývá stále méně času. Svou roli často sehrává i neochota řady pedagogů, ale někdy i rodičů, cokoliv měnit. Školy se navíc musí vypořádávat s nekoncepčními změnami priorit a požadavků,“ vyjmenovává Miloslav Hubatka.

Modernizace českého vzdělávacího systému bude zcela jistě běh na dlouhou trať, který si vyžádá mnohé změny. „Jde o investice do výběru a přípravy schopných pedagogů či změnu struktury středního školství s ohledem na posílení základních gramotností díky všeobecným předmětům. Ale také posunutí rozhodování o odborné kvalifikaci po střední škole nebo o více kratších a prakticky zaměřených vysokoškolských programů,“ říká Bob Kartous.

Spolupráce škol s firmami

Miloslav Hubatka se domnívá, že by bylo vhodné i větší zapojení firem do praktické výuky studentů. V tom se již některé technologické firmy angažují, patří mezi i ně i DEL ze Žďáru nad Sázavou, který loni otevřel své školicí středisko DEL Future Lab. To slouží studentům místní Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy, zaměstnancům firmy při různých školeních, ale i zájemcům z technických vysokých škol. „Klademe zde důraz zejména na implementaci principů Průmyslu 4.0 ve výrobě a snažíme se motivovat studenty, aby sami vymýšleli a realizovali automatizační výrobní procesy,“ vysvětluje Jiří Kabelka, předseda představenstva společnosti DEL.

Sdílet článek