Základní školy už testují nový předmět Technika, bude to stačit?
Od začátku tohoto školního roku testuje několik desítek vytipovaných základních škol s potřebným zázemím nový předmět Technika. Ten by měl do výuky praktických dovedností začlenit i digitální technologie. Bude to ale podle odborníků stačit ke zlepšení technického vzdělání?
Nový předmět by se v případě úspěchu mohl plošně zavést v roce 2022. Žákům by přibližoval svět moderních technologií, který se ale vyvíjí mílovými kroky. Bob Kartous z Informačního centra o vzdělávání EDUin proto vidí jako řešení změnu samotného způsobu výuky. Častým problémem je podle něj například i samotná výuka IT, ke kterým má předmět Technika blízko. „Školy v tomto ohledu představují spíše něco nepodstatného z hlediska poznání a aktualizace. Neví, jestli se mají věnovat uživatelské práci, vytváření digitálního prostředí, anebo bezpečnosti. Většinou nemají nikoho, kdo by alespoň jednu z těchto oblastí dokázal smysluplně učit,“ říká.
Zahraniční i tuzemské vzory
Jako vzorový příklad vzdělávání uvádí Bob Kartous například pražské gymnázium Na Zatlance. To uplatňuje program ALT reflektující současnost, vzdělávání v souvislostech či tandemovou výuku, částečně vedenou v angličtině. „Vzorem může být také německý a švýcarský model duálního vzdělávání s intenzivním zapojením firem do praktické přípravy odborně orientovaných středoškoláků. Anebo skandinávský přístup ke společnému vzdělávání postavený na individuálním vzdělávacím plánu pro každého žáka,“ vyjmenovává Kartous.
Odborník na vzdělávání Miloslav Hubatka zase upozorňuje, abychom nezapomínali i na školské úspěchy v České republice, o kterých ale není v takové míře slyšet. „Inspirace v zahraničí je dobrá věc, určitě zde lze nalézt mnoho nápadů a inspirace. Zdá se mi ale, že stále vzhlížíme k západu nebo severu Evropy, ale nevidíme úspěchy na našich školách. Přitom se s nimi setkávám v každodenní praxi, jen se o nich nemluví. Zaměřil bych se proto spíše na snahu více zviditelnit tyto dobré příklady a jejich zkušenosti předávat dále,“ vysvětluje Miloslav Hubatka.
Důraz na celoživotní vzdělávání
Pokud nedojde k významným systémovým změnám, bude podle dostupných dat v České republice v příštích 20 letech ohroženo půl milionu pracovních míst. A to kvůli rychlému vývoji technologií, který se promítá už i do současné podoby práce. „Šedesát procent pozic, které budou v budoucnu muset vykonávat dnešní školáci, ještě ani neexistuje. Práce bude mít jinou podobu, než kterou známe dnes. Proto je zapotřebí zapojovat do vzdělávání i zaměstnavatele, tedy lidi z praxe, a to už od základních škol. Stále důležitější bude také celoživotní vzdělávání,“ říká Jiří Kabelka, předseda představenstva inženýrské společnosti DEL.
S tím ve své knize Úspěšní vychovávají své děti jinak souhlasí i Miloslav Hubatka. Jedná se podle něj o tzv. paradox obsahu – školy nemají k dispozici stále více učiva, které budou žáci v budoucnu při své práci potřebovat. Proto je tyto dovednosti ani nemohou začít učit. „Tento paradox ukazuje na rostoucí význam celoživotního učení a nutnost tvorby návyků a postojů potřebných v pozdějším věku. Tedy schopnost učit se, zůstat otevřený novým myšlenkám a informacím, spojovat nové se starým a osvědčeným,“ dodává.